Vitamin C

Kyselina L-askorbová, označovaná také jako vitamín C, je ve vodě rozpustná látka se silnými antioxidačními účinky. Vitamin C je znám jen necelých 100 let, přičemž na jeho nedostatek - známý kurděje umírali lidé už v pravěku.

Většina rostlin a živočichů syntetizuje vitamínu C z glukózy. Člověk (stejně jako další primáti nebo morče) tuto látku nedokážou syntetizovat, protože jim chybí enzym L-gulonolaktonoxidáza. Proto je vitamin C základní a nezbytnou dietetickou složkou a organismus je výlučně odkázán na jeho příjem ve formě potravy (Morrissey, Hill, 2011).

Při archeologickém výzkumu z doby kamenné a bronzové byly na kosterních pozůstatcích pozorovány následky kurděje. Z minulosti jsou také známy různé případy námořníků, pirátů i trosečníků, kteří po několikaměsíčním nedostatku rostlinné potravy umírali po vypadaní zubů, krvácení, frakturách kostí, zhnisání a rozpadu kůže.

Je nezbytný pro vývoj a podporu vazivových tkání a hraje významnou roli při tvorbě kostí, léčení ran a zdravých dásní. Vitamin C má kromě toho mnoho metabolických funkcí v organismu, přičemž je důležitý pro: aktivaci kyseliny listové (vitamin B9), přeměnu cholesterolu na žlučové kyseliny, přispívá k resorpci železa (redukuje Fe3+ na Fe2+), mědi, některých aminokyselin (např. tryptofan) , účastní se tvorby kolagenu, karnitinu, dopaminu, některých neurotransmiterů (např. serotonin), je důležitým kofaktorem hydroláz prolinu a lysinu. Přispívá k ochraně organismu před zátěží těžkými kovy (Iqbal et al., 2004), fagocytické funkce leukocytů, steroidních hormonů v nadledvinách, regulaci krevního tlaku, stimulaci určitých enzymů (Walingo, 2005), obnovu vitamínu 0.0.

Vitamin C patří díky svým vlastnostem mezi velmi účinné antioxidanty. Chrání buňky před oxidačním stresem a zároveň umožňuje regeneraci jiných antioxidantů (například vitamínu E). Může působit jako antikarcinogen a snižuje riziko kardiovaskulárních chorob (Šlosár, Čekey, 2008).

ACTIV C spray od firmy Activstar jsou ve dvou variantách a to ve dvou svěžích vůních – citrus a citrónová tráva.

Mnohé studie dokazují, že vitamin C může pomáhat předcházet rakovině inhibicí tvorby nitrosozloučenin v žaludku a stimulováním imunitního systému. Přísun dostatečného množství vitamínu C působí proti bakterii Helicobacter pylori, která je považována za významný rizikový faktor při vzniku rakoviny žaludku. Vitamin C chrání organismus proti látkám, které znečišťují prostředí, jako například oxid uhelnatý, hydrokarbony, pesticidy a těžké kovy. Ochrana proti těmto nebezpečným látkám spočívá ve stimulaci enzymů v játrech, které detoxifikují organismus.

Vitamin C také pomáhá chránit organismus omezením tvorby nitrózaminů – rakovinotvorných látek, které pocházejí z dusičnanů obsažených v mnoha potravinových zdrojích (Iqbal et al., 2004).

C má důležitou roli v imunitním systému, stimuluje leukocyty ke zvýšené degradaci bakterií a vylučování protilátek, podporuje syntézu interferonu, zvyšuje odolnost organismu proti chladu. V neposlední řadě se vitamin C jako důležitý faktor účastní prevence a boje proti virovým a bakteriálním infekcím (zejména proti chorobám dýchacích cest a nachlazení). Bylo prokázáno, že až 5-násobně zvyšuje vstřebatelnost železa z potravy a působí tak preventivně proti chudokrevnosti z nedostatku železa (Keresteš a kol., 2011).

Při nedostatku vitamínu C se ztrácí pružnost cév, objeví se krvácení do kůže, sliznic, kloubů, pod okostici. Kojenci a malé děti jsou neklidné, objeví se u nich anémie, porucha osifikace a stav podobný křivici, jako při nedostatku vitamínu D (tzv. hemorhagická rachitida). Nedostatek vitamínu C vede k zeslabení kolagenových struktur. S nízkým přísunem vitamínu C je také spojeno zvýšené riziko vzniku chronických onemocnění, jako jsou například koronární srdeční onemocnění, rakovina či šedý zákal. Nedostatek vitamínu C se projevuje krvácením z dásní, únavou, náchylností k chorobám a srdečními problémy. Při deficitu vitamínu C dochází ke zvýšenému výskytu infekcí, alergií, rýmy či zpomalenému hojení ran.

Předávkování tímto důležitým vitamínem prakticky není možné, protože nadbytečné množství dokáže tělo bez problémů vyloučit. Denní doporučená potřeba vitaminu C je na úrovni 200 mg/osobu/den. Zvýšené dávky vitamínu C by měly podle autorů užívat předčasně narození novorozenci, osoby pracující v infekčním nebo stresovém prostředí a kuřáci.

Activ c anti age nápoj Acerola, kolagen a kyselina hyarulonová.

Více než 80% příjmu vitamínu C pochází z ovoce a zeleniny a minoritní podíl je obsažen v mase, vejcích a mléčných produktech Morrissey a Hill (2011). Mezi bohaté zdroje vitamínu C patří černý rybíz, paprika, křen, kapusta růžičková, kapusta kadeřavá, brokolice, kiwi, květák, kedluben, jahody, zelí červené, citron, pomeranč, jablka, hrušky, kapusta hlávková, zelí bílé a v neposlední řadě aronie či rakytník. Ze živočišných produktů podle autorů nejvíce vitamínu C obsahuje mléko.

Obsah vitamínu C v ovoci a zelenině je velmi variabilní a závisí na několika faktorech (odrůda, klimatické podmínky, výživa a hnojení, stupeň zralosti, skladování, kuchyňská úprava a zpracování zeleniny a ovoce). Kromě toho je vitamin C nejméně stabilní a nejcitlivější ze všech vitamínů a je využíván jako indikátor stupně změn následkem zpracování rostlinných produktů. K jeho ztrátám dochází zejména při skladování, kuchyňském, ale i průmyslovém zpracování, přičemž nejvýznamnější jsou ztráty výluhem (blanšírování, vaření, konzervování) a ztráty oxidací. Nejmenších ztrát můžeme dosáhnout pomocí vysoce tepelné krátkodobé sterilizace. Vitamin C je nejstabilnější při zmrazování a mrazírenském skladování.“(ŠLOSÁR, 2013)."

Možností jak suplementovat vitamín C je několik. Na trhu je množství přípravků obsahujících vitamin C samostatně nebo v multivitamínových směsích. Když však vycházíme z průměrné potřeby, šumivé pilulky nebo jiné farmaceutické tablety či tobolky je obsahují zbytečně velká množství, která jsou prakticky nevyužitelná (vyloučí se močí) a proto i fyziologicky a ekonomicky zbytečná.

Activstar uvedl na trh i jiné spreje. Získej více informací

Literární zdroje:

• IQBAL, K., KHAN, A., KHAN KHATTAK, M. A. 2004. Biologická signifikance oxidu ascorbiku (Vitamin C) ve zdravotnictví – A Review. Pákistán Journal of Nutrition. 2004, roč. 3, čj. 1, s. 1 5-13. ISSN 1680-5194.
• KERESTEŠ, J. et al. 2011. Zdraví a výživa lidí. Vydavatelství Bratislava : CAD Press, 2011. 1037 s. ISBN 978-80-88969-57-0. 126 Czech Journal of Health Sciences 2013, roč. 4, čj. 1
• MORRISSEY, PA, HILL, TR 2011. Vitamins Vitamin C. Encyclopaedia of Dairy Sciences. 2. vydání. Vydavatelství Salt Lake City : Academic Press Ltd. s. 667-674. ISBN: 978-0-12-374407-4.
• ŠLOSÁŘ, M. 2011. Odrůda jako faktor ovlivňující kvalitu zeleniny. Zahradnictví. 2011, roč. 15, čj. 2, s. 1 30-31. ISSN 1213-7596.
• ŠLOSÁŘ, M., ČEKEY, N. 2008. Košťálová zelenina – významná součást výživy člověka. Zahradnictví. 2008, roč. 12, čj. 8; 16-17. ISSN 1213-7596.
• ŠLOSÁŘ, M. Slovak Journal of Health Sciences 2013, roč. 4, čj. 1
• WALINGO, K. M. 2005. Úloha vitamínu C (ascorbic acid) na lidské zdraví – a review. African Journal of Food Agriculture Nutrition and Development. 2005, roč. 5, čj. 1. ISSN 1684-5378.